Blízké cíle

Kornati

 

 

Kornati je souostroví v Jaderském moři při pobřeží Chorvatska, jemuž také patří. Nachází v severní Dalmácii mezi městy Zadar a Šibenik. Název Kornati pochází od starých mořeplavců a to od slova corona (koruna).

Na ostrovech byl v roce 1980 zřízen Národní park Kornati. Park se rozkládá na 218 km² a nachází se v něm na 89 ostrovů. Největším a hlavním ostrovem je Kornat s plochou téměř 33 km². Ostrov není trvale osídlen, jsou zde pouze malá sídla, která slouží pro přechodný pobyt obyvatel, kteří zde chovají ovce a pěstují olivy. Nachází se zde i několik nudistických pláží. Jelikož na ostrovech není pitná voda, je nutné ji dovážet z pobřeží. Elektřina je vyráběna agregáty.



Na ostrovech platí velmi přísná pravidla omezující pohyb jak lodí, tak i chodců. Není zde dovoleno rozdělávání ohně, sběr jakýchkoliv kamenů, mušlí, platí zde zákaz rekreačního rybolovu. Každá loď si před vplutím do parku musí pořídit vstupní kartu podle délky lodi. Na ostrově Piškera je vystavěna Marina ACI

Paklenica

Národní park Paklenica

Paklenica je krasový říční kaňon a zároveň národní park v Chorvatsku. Nachází se nad městem Starigrad, v severní Dalmácii, v jižní části pohoří Velebit nedaleko Zadaru. V národním parku se nachází dva kaňony Malá a Velká Paklenica. Kaňon Malé Paklenice je vyschlý bez vodního toku. Pohlíž vstupu do kaňonu Velké Paklenice se nachází komplex štol sloužících jako úkryt pro Josipa Broze Tita během roztržky mezi Sovětským svazem a Jugoslávií v na přelomu čtyřicátých a padesátých let dvacátého století.

V kaňonu Velké Paklenice se nachází Anića Kuk, nejvyšší chorvatská skála vysoká 712 m. V jejím okolí se nachází množství horolezeckých terénů přístupných po celý rok.


Manita peć je zajímavá jeskyně v severní části kaňonu.

Vaganski vrh, nejvyšší hora pohoří Velebit, vysoký 1757 m a Svatá hora vysoká 1753m se nacházejí poblíž vnějších hranic národního parku. Z jejich vrcholů jsou vynikající výhledy na celou jižní část Velebit.

Na Paklenicu se dostanete z Viru za necelou hodinu. Vyjedete směrem na Prahu přes Nin a buďto můžete jet na druhý sjezd z dálnice anebo pojedete po staré silnici – odbočku za benzínovou pumpou na dálnici přejedete rovně a jedete asi 15 km rovně do městečka Starigrad, kde odbočíte doprava do kaňonu Paklenica. Vstup pro děti do 7 roků zdarma, děti 30 kuna a dospělí 50 kuna.

Plitvická jezera

Plitvická jezera

Plitvická jezera (chorvatsky Plitvička jezera) jsou nejznámější národní park v Licko-senjské župě v Chorvatsku. Nachází se na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy Velká a Malá Kapela a Pleševica mezi městy Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena a spojena průtoky. Nachází se zde 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel. Rozloha parku je 29 482 ha. Lesy jsou bukové, jedlové, smrkové a tisové. Žijí zde medvědi, lišky, srny a divoká prasata.



Označení Plitvická jezera bylo poprvé použito v roce 1777 knězem Dominikem Vukasovičem. 8. dubna 1949 byl založen národní park na ochranu unikátní kaskády (převýšení 156 m) a v r 1979 byl zařazen do Světového dědictví UNESCO. Do roku 1958 byl pro turisty nedostupný. Poté byl park zpřístupněn turistům. Na jaře 1991 se území parku stalo místem velikonoční krvavé bitvy, prvního vojenského konfliktu, který si vyžádal oběti v rámci Jugoslávské občanské války. Dodnes (2006) se na některých místech nacházejí miny.

Park navštěvuje ročně 200 000 turistů. Vstup do národního parku je placený [1], turistické stezky a mosty vedou po obou stranách kaňonu i pod vodopády. K nejvýše položenému jezeru (Proščansko jezero) jezdí kyvadlová doprava, jejíž použití je v rámci zaplaceného vstupu zdarma a na jednotlivých zastávkách lze nastupovat i vystupovat libovolně. Přes jezero Kozjak jezdí pravidelně parníček.

Zadar

Zadar

Zadar je město v Chorvatsku, na pobřeží Jaderského moře v severní Dalmácii, 200 km jižně od Záhřebu. Má 72 718 obyvatel a patří tak k větším chorvatským městům. V nejstarších dobách se město nazývalo Iader (nijak nesovisí se jménem moře), později Diadora. Druhé –a– ve slově Zadar je pohyblivé, takže správné skloňování je do Zadru, v Zadru atp. Použití tvaru Zadaru je však v češtině též přípustné. V dřívějších dobách se pro Zadar užívalo také italského názvu Zara.



Už v době 9. století př. n. l. byl dnešní Zadar osídlen ilyrským kmenem Liburnů. V dobách těsně před přelomem našeho letopočtu Zadar připadl do správy Římské říše, kde však měl svojí autonomii. Po pádu západořímské říše se stal centrem Dalmátské provincie ve Východořímské (Byzantské) říši a sídlem jejího správce. Po vpádu Slovanů do Dalmácie přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Než dosáhla na trvalo svého cíle, město se osamostatnilo a na začátku 11. století sem pronikli sem Chorvaté, kteří Zadar s přestávkami ovládali. Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Později ve 12. století válčil Zadar častokrát s Benátkami, po několika útocích ale prohrál a byl vypleněn vojsky Benátek a čtvrté křížové výpravy. Následovalo několik povstání, ale stejně došlo k připojení Zadaru pod uherskou vládu. Ta ho o několik století později prodala zpět Benátčanům. Nová benátská vláda zrušila městu jeho autonomii, což vedlo ke stagnaci. Po pádu Benátské republiky na konci 18. století připadl pod správu Rakouska, později pod správu Rakouska-Uherska. Po první světové válce se roku 1920 stal podle Rapallské smlouvy součástí Itálie. Za druhé světové války byl jako důležitá fašistická pevnost mnohokrát bombardován britským a americkým letectvem. Po osvobození roku 1944 byl Zadar v rámci Chorvatska začleněn do Jugoslávie. Po válce se stalo město turistickým centrem. To však trvalo ale jen do balkánské války v roce 1991, kdy byl ostřelován Jugoslávskou lidovou armádou, která dva roky obléhala město.

V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské vlády, jsou to hlavně části opevnění, z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské fórum, chrám a bazilika a mnoho kostelů a klášterů ze středověku.

Zadar je asi 25 minut jízdy z Viru a vřele doporučuji návštěvu starého města, kávu a zmrzlinu na pěší zóně či nákupy na zeleninovém a rybím trhu (o botách a kabelkách ani nepíšu).

Červen 17, 2010 Post Under - Read More

Comments are closed.


Videos, Slideshows and Podcasts by Cincopa Wordpress Plugin