O Chorvatsku
Chorvatsko (chorvatsky Hrvatska) je nástupnický stát bývalé Jugoslávie, který se geograficky nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Chorvatsko v současné době usiluje o vstup do Evropská unie, kam bude přijato 1. července 2013. Hlavním městem je Záhřeb.
Historie
V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Během 2. – 1. století př. n. l. vytvořili Římané na Balkáně rozsáhlou provincii nazývanou Illyricum, která zahrnula také toto území. Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi.
Za dob Rakouska-Uherska byla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům zOsmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska(Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), se Srbským královstvím, které se z v letech 1913–1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo roku1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945–1963), resp. Socialistickou (1963–1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945–1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Po roce 2000 začíná Chorvatsko směřovat do mezinárodních vojenských i ekonomických struktur, tedy do NATO a EU. První z vytyčených cílů se již podařil, 1. dubna 2009 vstoupilo Chorvatsko do NATO, vstup do Evropské unie by se mohl uskutečnit pravděpodobně 1. července 2013.
Politický systém
Chorvatsko je republikou v čele s prezidentem. Výkonnou moc zastávají prezident (volen na 5 let), předseda vlády, Rada ministrů (vláda); zákonodárnou moc: jednokomorový parlament (Sabor – 100-160 poslanců, 4leté volební období). Současným předsedou vlády je Zoran Milanović, předseda sociálně-demokratické strany v Chorvatsku a vůdce koalice čtyř středo-levých stran zvané Kykyryky (chorvatsky Kukuruku), která ve volbách v prosinci 2011 porazila 8 let vládnoucí pravicovou HDZ (Chorvatské demokratické společenství) v čele s premiérkou Jadrankou Kosorovou.
Hospodářské ukazatele
- HDP – $ 78,09 mld. (2010)
- Růst HDP – -1,5 % (2010)
- HDP na obyvatele – $ 17 700 (2010)
- Složení ekonomiky – zemědělství: 7,2 %, průmysl: 31,7 %, služby: 61,2 %
- Nezaměstnanost – 20 % (březen 2011)
- Veřejný dluh – 46,4 % HDP (2009)
- Inflace – 2,4 % (2010)
- Průměrný hrubý příjem – $ 1 530,– (4. čtvrtletí 2010)
- Hlavní vývozní komodity
- dopravní prostředky, textil, chemikálie, potraviny, paliva
- Hlavní dovozní komodity
- stroje, dopravní a elektrická zařízení, chemické látky, paliva a maziva, potraviny
Chorvatské recepty